Kdybychom se vás zeptali, jak byste vyráběli velmi přesné a hladké otvory v ocelovém materiálu, jak byste odpověděli? Bylo by zajímavé uspořádat vědomostní anketu, v níž by se vyjadřovali k otázkám lidé, co nepracují ve strojírenství a nemají ani patřičné vzdělání z tohoto oboru. Možná bychom se dozvěděli, jak uvažují, a podle čeho by vybírali nástroje pro tento účel.
Počet zubů – každý z vás dobře zná nástroj zvaný vrták. Má dva břity a když se s ním pracuje, otvory nejsou nijak výrazně přesné. Pro pohyb nějaké hřídele v otvoru to nestačí. Je docela pravděpodobné, že by některé z anketních účastníků napadlo, že je zapotřebí k přesnějšímu nástroji mnohem více břitů, než jen dva. A je to tak, nástroje nástrčné 221435, přišroub. břity, které se nazývají výstružníky, mají více břitů, díky nimž nedochází k vyosení a ke stejným nepřesnostem, jako u vrtáků.
Předvrtat ano či ne – kdybyste výstružník použili do nepředvrtaného otvoru, musel by mít zcela odlišný tvar, a pak by to už nebyl výstružník. Vystružované přesné otvory je zkrátka nutné vždy předvrtávat a navíc ještě podrobovat tzv. vyhrubování, tedy hrubšímu obrábění, než je vystružování.
Nástrojová rychlořezná ocel – co by v anketě také zaznělo, je materiál, z něhož se tyto nástroje vyrábí. Jak by lidé, co nejsou strojaři ani hutníci, situaci řešili, by bylo jistě zajímavé, protože zde do hry již zasahuje znalost „Nauky o materiálu“ a mimo jiné i diagram „železo – uhlík“ a také uvědomění legování oceli dalšími prvky, které zajišťují nástrojové oceli potřebné vlastnosti a hlavně tvrdost a odolnost. A když se nad tím zamyslíte více do hloubky, uvědomíte si, že vrtáky, výhrubníky i výstružníky (a řada dalších nástrojů) jsou vyrobeny z oceli, která také obrábí ocel – jedna ocel obrábí druhou, což je pro laiky někdy skutečně nepochopitelné.