Rubrika: Auto moto

Já si myslím, že každý člověk řídí po řidičském oprávnění, a to hlavně kvůli tomu, aby mohl řídit automobil. Jenom si představte třeba, kdybyste bydleli někde v zapadákově, jako bydlím například já a neměli byste vůbec řidičské oprávnění. Nebo kdyby se třeba řidičské oprávnění měli, ale neměli byste vůbec automobil? To by podle mého názoru bylo ještě horší, protože by vás to lákalo stále jenom řídit, ale kdybyste neměli co řídit, tak by to byla opravdu veliká škoda. Proto si myslím, že lidé by měli si pořizovat automobil, až budou mít řidičské oprávnění. Vezměte si, kdybyste měli automobil, ale zase neměli řidiči.

Je oprávnění, to by vás ještě více lákalo, abyste mohli řídit auto, protože to právě měla moje kamarádka. Ona si pořídila automobil a říkala, že během půl roku se udělá potom řidičské oprávnění. Jenže ona dvakrát po sobě řidičské oprávnění vůbec neudělala a nyní si vezměte, že ona zkoušela stále řídit bez řidičáku. Podle mého názoru tohle je opravdu veliká škoda, jenom si vezměte třeba, kdyby ji chytla policie. Já si myslím, že tohle už je takový čin, kdy potom by jí zakázali jeden rok dělat řidičské oprávnění. Jo, kdyby se tohle stalo mě, tak já osobně bych se velice zbláznila. Opravdu bych nevěděla, co mám dělat.

Navíc bych se styděla před rodinou, protože rodina mi vždycky věřila. Takže pokud chcete automobil a nemáte řidičské oprávnění, tak podle mého názoru bude nejlepší, kdybyste s ním počkali, až budete mít řidičské oprávnění, protože si myslím, že by vás to také mohlo lákat. Moje rodina mi říkala, že než si udělám řidičské oprávnění, že vůbec nemám pořizovat automobil, i když moje kamarádka mi nabízela svůj automobil, který mi nabízela opravdu velice výhodně a měla jsem o něj zájem, ale raději jsem tohle neudělala. I když jsem si věřila, tak jsem si řekla, že by mi to třeba lákalo a třeba bych jezdila automobilem i bez řidičského oprávnění. Třeba by mě chytla policie a potom by mě to velice mrzelo. Moje rodina by se za ně styděla, že jsem tohle nedodržela. 

Když jsem řekla svému příteli, že už konečně nastal takový ten čas, kdy bychom si mohli pořídit auto, tak přítel byl zklamaný, protože přítel se bál řídit automobil. Ihned vám ale také vysvětlím ten důvod, proč se bojí. Můj přítel měl už jednu havárii, kdy potom dva roky neřídil. I když řídit mohl, tak mi stále dokola opakoval, že se bojí řídit auto. Já ho sice na jednu stranu chápu, Ovšem na druhou stranu zase nerozumím tomu, proč by tomu nemohl dát druhou šanci. A já auto mám ráda a také velice ráda jezdím na výlety právě automobilem. Sice ano, mohla bych také jezdit na výlety třeba například autobusem nebo vlakem, ale věřte mi, že automobil je více pohodlný.

Nemusíte se spoléhat na autobus anebo na vlak a na různé časy, kdy musíte odjet, i kdyby se vám vůbec nechtělo. Nakonec to potom dopadlo tak, že se přítel svolil a začali jsme opět jezdit automobilem. Ale až po tolika letech. Jenomže, co jsem mohla dělat. Nemůžu přece přítele nutit do něčeho, když o to nemá zájem a nechce vůbec jezdit. Nakonec to dopadlo všechno skvěle, takže jsem ráda, že už přítel konečně jezdí automobilem. Je to taky opravdu hodně praktické, protože on do práce jezdil stáli jenom autobusem, což opravdu bylo nepraktické, protože kolikrát denně autobus ani nejel, takže přítel potom mnohokrát přišel pozdě do práce.

Na to se samozřejmě nelíbilo jeho zaměstnavateli, což já plně chápu. Takže mě těší, že už konečně zase můžeme jezdit autem na různé výlety, které jsou opravdu skvěle. Letos se chystáme automobilem až do Itálie. Je super, že i já mám řidičský průkaz, takže to nakonec dopadne tak, že se alespoň budeme v řízení automobilu střídat. A jak nejraději vy jezdíte na výlety? Dáváte přednost automobilu nebo raději vlakem či autobusem? Já vím, že všechno má své pro a proti. Ale mít své auto je prima.

Když se nad tím zamyslíme, z historického hlediska tomu není od vynálezu prvního automobilu tak dlouho. RozhodnÄ› jej lze Å™adit mezi ty novÄ›jší vynálezy. AvÅ¡ak navzdory jejich souÄasné popularitÄ›, zpoÄátku osobní vozidla příliÅ¡ důvÄ›ry nevzbuzovaly a trvalo pomÄ›rnÄ› dlouho, než se uchytily.

 

Je pravdou, že lidé jsou ve své podstatÄ› konzervativní, a Äím vÄ›tší je Äeká zmÄ›na, tím hůře ji snášejí. Není tedy divu, že zpoÄátku odmítli akceptovat automobily, když byli celý život zvyklí na konÄ›. NehledÄ› na to, že se na zaÄátku ani automobily neobeÅ¡ly bez problémů.

 

 

Tím prvním byla jejich poruchovost. Ta byla mnohem vyšší než dnes, jak už je u nové technologie zvykem. Koně se tedy jevili jako jistější řešení – u něj jste se nemuseli bát, že se najednou v půli cesty zastaví a už se nerozjede.

 

Dalším problémem byla příliÅ¡ řídká síť Äerpacích stanic. To se pochopitelnÄ› relativnÄ› brzy napravilo, avÅ¡ak ze zaÄátku zkrátka nebylo pomalu kde natankovat. A zase, zastavit se nÄ›kde uprostÅ™ed pustiny jen proto, že nám doÅ¡el benzin, se nikomu nechtÄ›lo. ZvláštÄ› když neexistovaly mobilní telefony, kterými by bylo možné zavolat o pomoc.

 

 

Zapomenout nelze ani na fakt, že tehdejší cesty nebyly uzpůsobeny automobilům, nýbrž koÄárům taženým koňmi. RozhodnÄ› se tedy nejednalo o hladkou, příjemnou jízdu, kterou známe dnes. A jelikož ani pérování nedosahovalo dneÅ¡ních kvalit, lze si pÅ™edstavit, jak taková projížÄka ve voze vypadala.

 

V neposlední Å™adÄ› je nutné zmínit fakt, že byly považovány za nebezpeÄné, neboÅ¥ mohly jet příliÅ¡ rychle. SamozÅ™ejmÄ›, lidé byli tehdy již zvyklí na vlaky, avÅ¡ak řídit sami stroj v takové rychlosti, to bylo nÄ›co naprosto nového. Koneckonců, drožka Äi koÄár tažené konÄ›m obvykle jely maximálnÄ› 20 km/h. Osobní vůz tehdy dokázal vyvinout dvakrát takovou rychlost!

 

Časem se však ukázalo, že automobily jsou zkrátka mnohem lepším a výhodnějším řešením. Jejich obliba stoupala a stoupá dodnes. A zřejmě tomu tak bude i nadále.