Rubrika: Technika

Vždycky jsem byl opravdu hodně nadšená a také mě potěšilo, když mi můj přítel řekl, že bych chtěl novou televizi anebo novou Wi-Fi věž. A vy si možná říkáte, že je to bláznovství, jenomže já patřím samozřejmě k těm ženám, které mají rády novou techniku a vždycky uvítám doma něco nového. To například moje máma mi vždycky říká, že jsem úplný blázen. Když jsem se jí zeptala, proč jsem blázen, tak ona mi řekla, že stále chci mít doma něco nového, co se týče techniky. Ale já na tom nic špatného nevidím, když chci jít dopředu s novou dobou. Co je na to divného nebo pohoršujícího? Jenomže mně to vůbec nevadí.

Navíc opravdu si nedokáži představit, že bych si třeba alespoň dvakrát za rok nekoupila něco nového. Kdybyste třeba viděli, kolik mám doma žehliček, tak byste se asi chytali za hlavu. Jenomže já to dělám tak, že když si koupím novou žehličku, tak tu starou vždycky někomu daruji. Takže potom nemám výčitky svědomí, že potom mám toho doma opravdu hodně. Nemám ráda to, když mám doma úplné skladiště všech možných věcí, a to včetně technických věcí a vymoženosti, protože mě vždycky potěší fakt, když přítel řekne, že půjdeme někam do elektra se na něco podívat, co by nás také potěšilo.

Takže vždycky s přítelem jdeme do našeho oblíbeného elektra, kde už nás opravdu dobře znají a také nám radí, jakou novinku si ale koupit. A naposledy jsem si koupila skvělé elektrokolo a nyní ještě uvažuji o elektrokoloběžce, protože elektrokoloběžka je opravdu dobrá na sport a myslím si, že když tohle ukážu příteli, tak můj přítel si také bude chtít potom pořídit prima elektrokoloběžku a budeme jezdit na výlety opravdu spolu. Podle mého názoru to bude perfektní a bude to také veliká zábava, když jste na zábavu dva. Také dokonce moje máma uvažuje, že si koupí něco, co je více technické než její obyčejné kolo. 

Podle mého názoru je technika něco, co nám lidem opravdu hodně usnadňuje život. Vzpomínám si, jak můj otec vždycky říkal, že technika jednoho dne dobude opravdu celý svět. V té době, kdy mi bylo asi osm nebo možná i devět let, tak jsem vůbec nechápala, jak můj otec tohle všechno myslí. Že technika dobude svět? Jak to otec vůbec myslí? Řekla jsem si, že tohle nechám být, protože když tomu nerozumím, tak se do toho ani motat nebudu. Jenomže otec stále ležel v takových odborných knížkách o technice, že mě to docela začalo zajímat. Otec také odebíral různé časopisy, které se právě týkaly techniky anebo dalších technických věcí. Otec také miloval počítače nebo tablety a mobilní telefony.

Otec také kolikrát snil o tom, že jednoho dne budou automobily úplně všechny na elektřinu. Tohle bylo asi před dvaceti lety, kdy mi tohle otec řekl. A světe div se, a všichni víme, jaká je situace dnes. Dnes už je opravdu plno automobilů, které jsou na elektřinu. Ale kolikrát si říkám, jestli je to vůbec dobré. Jestli je vhodné, že jsou automobily na elektřinu. Když to tak vidím, tak je s elektrickými vozidly opravdu více problémů, než například s benzinovými nebo naftovými vozy. Abych se přiznala, tak ani nevím, jestli já bych měla zrovna zájem o to, abych si pořídila elektromobil. Sice chápu, že elektromobily jsou opravdu vozy nové generace a že se také vyplatí, ale abych se přiznala, já bych se opravdu moc bála. Já mám doma elektrokoloběžku.

Je to také opravdu perfektní technický vynález, ale když to tak vezmu, tak se také bojím, aby mi doma nevyhořel dům. Když kolikrát slýchám, že snad každá desátá koloběžka zapojená v elektřině vyhoří, tak si kolikrát říkám, že mám také docela veliký strach. Opravdu nevím, co bych dělala, kdyby mi jednoho dne začala hořet chodba, jenom kvůli tomu, že jsem si tam nechala nabíjet elektrokoloběžku. Podle mého názoru, když se lidé zajímají také o hodně o techniku, tak je to jenom dobře. Protože si myslím, že když se více lidí bude zajímat o techniku, tak to potom také bude samozřejmě dopadat tak, že se vždycky vymyslí něco lepšího a kvalitnějšího. A pokud lidé budou na tohle kašlat a nebudou více se zajímat o techniku, podle mého názoru tu bude jenom smutné. Třeba nás ještě čeká tolik vymožeností a tolik nové techniky, co bychom ani nečekali a uvidíte, že se nám to bude líbit.

Ani nevíte, jak mÄ› kolikrát Å¡tve, když nedokážu nÄ›co normálnÄ› pochopit! A to je hlavnÄ› to, když se to týká techniky. Já nejsem vůbec technický typ. A Å™eknu vám, že opravdu hodnÄ› mÄ› to mrzí, protože můj partner a také moje maminka jsou oba dva hodnÄ› technicky zruÄní. Vůbec nevím, jak jsem tohle mohla po kom podÄ›dit, i když tedy já neznám svého otce, tak klidnÄ› on mohl být analfabet na techniku a tak podobnÄ›. Jenomže proÄ tohle zrovna musím zdÄ›dit já? Já jsem totiž jeÅ¡tÄ› po své babiÄce zdÄ›dila to, že Å¡ilhám na jedno oko. A je to opravdu hrozné a vadí mi to. Tak jsem si Å™ekla, že alespoň tÅ™eba technice porozumím, jenomže ne.

Tohle je úplný pravý opak. Pokaždé, když mi tÅ™eba můj partner anebo také moje máma nebo i klidnÄ› nÄ›kdo z rodiny, jako například bratr nÄ›co vysvÄ›tlují, tak já tomu rozumím. Ale tÅ™eba za hodinu to už nevím. A natož tÅ™eba druhý den. Mám s tím samé problémy. Takže tÅ™eba když jsem se do Å¡koly tehdy uÄila práci na poÄítaÄi anebo jak tÅ™eba udÄ›lat různé tabulky a tak podobnÄ›, tak jsem to vždycky zapomnÄ›la. Já jsem to tÅ™eba nÄ›jakou dobu opravdu perfektnÄ› umÄ›la, ale jakmile jsem se vyspala, tak jsem už druhý den jsem nic neumÄ›la. Možná to také bylo tím stresem, že když uÄitelka na nás tÅ™eba tlaÄila, abychom spÄ›chali, abychom mÄ›li úkoly a písemky rychle hotové, tak to asi pro mÄ› bylo velice stresující, i když jsem si to tÅ™eba ani nepÅ™ipouÅ¡tÄ›la.

Vždycky jsem chtÄ›la být nejlepší a snažila jsem se, ale nÄ›kdy kolikrát jsem to snažení asi moc pÅ™ehánÄ›la. Protože když se nÄ›kdo opravdu hodnÄ› snaží, tak se mu to vÄ›tÅ¡inou ani nepodaří, protože to tÄ›lo je unavené, má v sobÄ› moc endorfinu a adrenalinu, takže to potom ani mozek nemá Äas zpracovat. Takže si myslím, že tÅ™eba nÄ›kdo ani nemá na techniku tak zvané buňky. NÄ›kdo není technicky zaměřený, takže jednoduÅ¡e se na toho ÄlovÄ›ka nejde ani zlobit. JednoduÅ¡e nÄ›kdo je zruÄnÄ› manuální a nÄ›kdo radÄ›ji myslí hlavou, nejde se na nikoho zlobit, prostÄ› to musíme brát tak, jak to lidé mají.